Podnebí

Rád čtu poezii, rád zkoumám, co je v pozadí. Rád vidím, co básni (nebo obrazu, hudební skladbě, filmu) předcházelo, dílo pak získá nové rozměry. Ale stejně tak mám velice rád ten první dojem. Když čtu sbírku, dívám se na film - a nevím nic, nebo jen málo o pozadí tvorby tohoto díla - mám rád ten dojem, kdy něčemu rozumím, něčemu ne. Nechci u všech věcí znát přesné motivy, které vedly ke vzniku básně. Rád si domýšlím, rád kombinuji sám sebe s básní.

Jak jsem nicméně říkal na začátku nemám nic proti hlubšímu zkoumání, třeba i vědeckému. Moc se mi líbilo, co odpověděl Petr Hruška v rozhovoru pro týdeník A2 (14/2008):

Pracujete v Ústavu pro českou literaturu a vyučujete literatuře na dvou univerzitách. Protíná se vaše profesní nasazení s básnickou tvorbou?
Nedávno jsem to říkal Jaroslavu Eriku Fričovi pro jeho “noviny potulné akademie” Uši a Vítr a rád to zopakuji. Teoretické rozklady, tedy psaní a hovoření o poezii a psaní poezie, jsou dva přístupy, které mne oba zajímají a oba je shledávám cennými. Uchvacuje mne, jak se každá nová báseň, tedy je-li to skutečná báseň, vymyká jakékoliv, byť sebepřesnější a sebedůmyslnější teorii, prostě ji z povahy věci uniká. Na tom je něco krásného. Ale stejně úžasné mi připadá, jak se ta teorie přese všechno nevzdává a znova a znova zkouší nalézt citlivý, opatrný, inspirovaný způsob, jak se poezie dotknout v určitém pojmenování, shledání souvislostí, v určitém křehkém poznání. Skutečná věda, i ta literární, není namířena proti tajemství - tedy poezii -, nezabíjí ho, jak se to mnohdy může povrchně jevit. Skutečná věda si tajemství váží a je jím inspirována jako skutečné umění; nerabuje ho, protože ví, že to není možné, ale naopak vrací mu důstojnost tím, jak ho očišťuje od nánosů různých pověr, unáhlených soudů, suverénních závěrů a sektářských jednoznačností. Vědecké zkoumání bezděčně ironizuje modlářství a hru na mystické, ale nikdy nezesměšňuje skutečné tajemství, transcendenci, poezii, neboť by bez toho nemohlo žít, stejně jako báseň.

V rozhovoru je více věcí, kvůli kterým stojí za přečtení. Já si z něho vyrval tento kousek a zbytek mám doma, takže víc už tady neocituji (a mnohem pěkněji a přesněji je tam řečeno to, co jsem se pokusil ve zkratce napsat v prvním odstavci). Někdy, přibližně za půl roku, bude rozhovor (”Poezie – veskrze nespolehlivá hodnota”) ve veřejném archivu A2, takže pak určitě mrkněte :)

(Spešl poděkování Kristýně za dvojí provokaci, která vedla k tomu, že jsem tento spot na podnebí nahodil ;-))

Při vykonávání činnosti, jako je sbírání rybízu, je příjemné pustit si mluvené slovo. Neruší mě hluk okolí, nikdo na mě nemluví, nemusím nijak reagovat a vnímat mluvené slovo stíhám.

V posledních dnech jsem poslouchal hlavně Odvážné palce - pořad Radia 1, který je s malým zpožděním zrcadlený jako podcast. František Fuka a Tomáš Baldýnský diskutují o filmech (nu, poslední dobou spíše jen František + hosté) a mimo informační hodnoty je to díky jiskřivé interakci moderátorů i příjemné na poslech. Komu by se něchtělo poslouchat a i tak jej zajímaly filmy, nechť zabloudí na Fukův FFFilm. (Ne každému vyhovuje každý recenzent, ale na tyhle dva jsem si už zvykl - např. když Fuka říká, že je to dlouhé, nudné a skvěle natočené, popř. že to neviděl, vím, že to musím vidět. :))

Druhým kouskem, který mám v iTunes již dlouho je RadioLab od NPRské WNYC. NPR je síť amerických veřejných rozhlasových stanic (tzn. federálně budovaná síť stanic s víceméně nekomerčním obsahem). WNYC je stanice z New Yorku a RadioLab je zajímavý pořad, kolem hodiny dlouhý a zaobírající se nejrůznějšími tématy. Zatím jsem stihl pět dílů a vždycky mě potěší zajímavost tématu, výběr jednotlivých podtémat i perfektní práce s formou podcastu. Několik měsíců zpátky jsem slyšel díl Pop Music, dneska War of the Worlds, Deception, Laughter a Time, zatím vše perfektní.

Mimo těchto podcastů občasně poslouchám (nebo jsem dříve poslouchal):
- (Java) CZ Podcast, programátorský, primárně java-centric podcast, ale hodně dílů mě bavilo i jako java-outsidera.
- Respektoidní podcast, ale ten teď moc nežije. Ha, tak žije, ale někde se asi něco změnilo :) Takže zamiřte na http://www.respekt.cz/externality/Podcast/ a najdete více. I když, nebo se něco pokazilo? iTunes to nějak nebere…
- A ještě nemůžu nezmínit Ebony Cuts, příjemný příval retro disco setů.

Pár lidí se mě ptalo, jestli teda jako má cenu si kupovat ty drahé počítače s jablkem a iPody, tak tu sesumíruju pár věcí, proč/kdy je nekupovat. Určitě nevyjmenuju všechno, tak případně doplňte do komentářů další výstrahy a upřesňující komentáře :) (Snad sem někdy zabloudí nějaká relevantní osoba přes google ;-))

Kdy/proč říci ne Apple počítači?

• Když trvale potřebujete pracovat s aplikací pod Windows. Ano, je tu možnost (a pohodlná) jak pracovat ve virtuálním systému, ale hlavní výhoda Macu - operační systém - tím padá.
• Když je problém nelokalizovaný operační systém. Čeština pro Max OS X tu je, ale přináší spoustu problémů - které pak do značné míry kazí požitek z jednoduchosti tohoto OS.
• MS Office 2008 pro Mac jsou dražší (a s českými vylepšeními ještě dražší) než Windows varianta a zároveň nedosahují kvality Office 2007 pro PC.
• Když používáte počítač jenom ke hraní her. Výhody systému tak prakticky nevyužijete.
• Otázka servisu je sporná - často na něj lidé nadávají a situace není ještě úplně stabilizovaná. Občas se něco vyřeší během pár dnů, někde se člověk domluví, někde si počítač nechají měsíc. Naštěstí v tomto zatím nemám zkušenosti.
• Když máte doma spoustu různých (zejména starších) příslušenství. (Mně běhá všechno kromě Logitech webkamerky, která nemá vůbec ovladače.)
• Když chcete low end počítač. Apple nedělá notebooky za dvanáct tisíc (nejlevnější je aktuálně někde kolem čtyřiadvaceti) ani desktopy za pět (nejlevnější mini je za třináct).
• Když se rádi hrabete ve vnitřnostech počítače, přetaktováváte procesor, měníte systémové soubory atp.

A proč ne iPod? (Toto se vztahuje spíš na klasický iPod (classic, nano), touch je už úplně jinak vymyšlená mašinka.)

• iPod nekupujte, pokud oceníte v přehrávači vestavěný reprák. (Tohle by mě bez Suchosche opravdu nenapadlo.)
• iPod nekupujte, pokud nesnášite používání tagů v hudebních souborech a nemáte rádi, když za vás počítač řeší něco automaticky.
• iPod nekupujte, pokud chcete, aby váš přehrávač uměl všechno (např. nahrávání zvuků, změny barvy displeje, přehrávání všech formátů videa, příjem rádia atp.).

Včera jsem se byl chvilku podívat na další infoschůzce ohledně nového internetového rádia, které by měli vytvářet brněnští studenti (obecně) se základnou na FSS. Cílová skupina rádia by neměla být omezená na studenty, ale mělo by to být alternativně postavené rádio pro kohokoli. Prozatím by mělo jít o malé internetové rádio s možností postupné profesionalizace s tím, jak budou přibývat zkušenosti redaktorů, technické vybavení a reklamní čas :)

Propagace byla zdařilá, již v den konání akce se na několika místech FSS objevily plakáty a pět hodin před konáním schůzky přišel asi pěti lidem a redakci Halasu informační e-mail (a dva lidé se okamžitě omluvili). Myslel jsem, že tohle je schůzka, kde by mělo být co nejvíc lidí, kteří by měli o takovou aktivitu zájem a že propagace bude vskutku výrazná - třeba i na jiných fakultách atp. Podivil jsem se pak, že přišlo docela dost lidí, cca 15.

Rádio již má vlastní místnost, technika by měla dorazit do třiceti dnů, takže řešily organizační záležitosti - co je třeba (u)dělat a kdo to udělá/bude dělat. Podstatnou chvíli času se vytuhlo u názvu (navrhoval jsem bez většího úspěchu název podle ulice, která je vidět z okna redakce, tj. Rádio Marešova (nebo Rádio Jaselská, jak koukám do mapy.cz)), jak pořešit grafiku atp. A pak hlavně jak pořešit web, který by u internetového rádia měl být docela podstatný - vím, jak jsem na tom s časem, tak jsem se do těchto diskusí nezapojoval, ale doufám, že se to nakonec vyvrbí nějak slušně (návrhy ohledně “no-skill” tvorby takového webu mi přišly hodně mimo).

Co se moc neřešilo, bylo kdo vlastně budou ústřední postavy vysílání - programoví vedoucí, hlasatelé etc. - ale myslím, že pár výrazných osobností tam bylo. Ke konci (až potom, co jsem odešel) se měli lidé zapisovat k funkcím, které by jim sedly, takže nevím, jak to dopadlo. Tak jsem zvědavý.

Každopádně si myslím, že je to hodně zajímavý projekt a pokud by vás zaujal a chtěli byste se na něm podílet, určitě se ozvěte Henrymu G. Loeserovi nebo Václavu Štětkovi, kteří jsou teď nejvýraznější organizátoři projektu.

V posledních pár dnech mě zaujaly dvě věci na Opeře mini.

DL/UL v nové betě

Nejdřív nová betaverze 4.1, která jako novou feature uvádí možnost uploadu a stahování dat. Zajímalo by mě, jakým způsobem je to řešeno.

Pokud totiž data poběží přes server Opery, tak to může přinést komplikace operátorům, kteří poskytují tarifní zvýhodnění jako například T-Mobilovský Web’n'Walk, který umožňuje neomezený traffic (a sází na to, že s Operou mini je obtížné udělat výraznější traffic).

Pokud naopak tato data poběží přímo, budou mít (zase) problém operátoři, když budou chtít zákazníkům vysvětlit, co je v rámci paušálu a za co si připlatí.

Možná řešení jsou různá, od dobrých po nepříjemné. Mezi příjemné patří zavedení nových bezlimitních paušálů neomezovaných na Operu mini - to je dneska utopie. Střední cesta by asi spočívala v tom, že by vznikly nějaké FUPy - s následným snižováním rychlosti (i když je fakt, že u EDGE a GPRS moc není kam snižovat) nebo připlácením za nadlimitní data (snad s nějakým trvale dostupným místem, kde by byla vidět statistika přenesených dat).

Asi nejhorší by bylo, kdyby operátoři službu uzamkli pro uživatele Oper starších verzí (tzn. že by prakticky situaci neřešili) - a přidali třeba ještě navíc nějaké identifikační znaky do licencovaných prohlížečů založených na Opeře (jakým je třeba Web’n'Walk prohlížeč od zmíněného T-Mobilu). Je pravda, že takové řešení je asi nejpravděpodobnější - nejspíš nejlevnější a pro mnohé uživatele neomezující (protože nevědí, že jejich prohlížeč je odvozen od starš verze jiného prohlížeče - prostě to berou jako jedinou možnost - podobně jako Internet Explorer).

Možnost, že by operátoři chtěli zákazníkům nějak vysvětlovat, jak poznají, za která data platí a za která ne, mi přijde naprosto nereálná, tak ji ani neuvažuji.

Opera mini na desktopu

Díky článku na blogu Martina Hassmana jsem objevil (pro mnohé jistě známou) možnost provozovat Operu mini na desktopu. Hodně mě to zaujalo, ač spíše jen pro určité specifické účely - například pro blogování na cestách (za předpokladu, že emulátor v pořádku zvládá copypastovat) nebo v původním článku zmíněné nouzové řešení při delším výpadku internetu.

Pro jiné účely to asi nemá cenu, prohlížení stránek v Opeře mini na displeji 320*240 je vcelku příjemné.

Aktualizováno – vyměnil jsem upozorňovací zvuk (je mnohem pěknější) a doladil pár drobností (mj. poslední nastavený/vybraný čas zůstává nastavený i po restartu Opery). Stahujte na Opeřích stránkách.

Před dvěma týdny mě nadchl kahiho pěkný drobný prográmek Čajoměřič, který odpočítává čas po který louhujete čaj. Jelikož po ránu často vykonávám tento algoritmus:

• zaklapnout budík
• postavit vodu na čaj
• umýt se a převléct se
• zalít čaj v hrnečku
• rychle omrknout novinky na webu
• oh, “rychle” není “30 minut”!
• vylít přelouhovaný čaj do záchodu
• jít do školy

potěšila mě funkčnost prográmku o to víc. Navíc je tento prográmek opravdu pěkný. Pěkný a příjemný prográmek, to se nevidí často.

Proto jsem se nadchl a vyrobil téměř shodný prográmek coby widget pro Operu, kde je pro mě Čajoměřič přístupnější a rychleji k použití.

Po domluvě s kahim jsem ho umístil mezi oficiální widgety Opery. Více u samotného widgetu TeaTimer (v rámci světovosti Opery jsem ho pojmenoval nečesky), ovládání (stejné jako u originálního programu plus pár nových zkratek) a jednu podstatnou drobnost při instalaci najdete v jeho popisu (pokud by někdo měl problém s (mou) angličtinou, přeložím to do češtiny).

Dobrou chuť!

BTW: Konečně má Opera svou “killer app” :)

Tak nám zabili Pandoru, paní Müllerová. Nejspíš plus mínus někdy teď, vzhledem k časovému posunu, Pandora.com, příjemná služba nabízející poslech hudby podobné vaší oblíbené hudbě, začne blokovat přístupy z IP adres mimo USA. Smutné.

Tak, už to na mě zase přišlo. Lidi, běžte si sakra všichni stáhnout Operu. Nebo ne, běžte si všichni klidně stáhnout Firefox! Nebo klidně i ten IE7. Ale ten vlastně ne, ten nejede na meku a linuksu, že. Hlavně si všichni stáhněte jen jeden stejný prohlížeč…

Jo, nebo si ten javascript strčte vy víte kam.

Tak. Této doméně přibyla další subdoména a tou je max-width.jan-martinek.com. Tam najdete (pokud budete chtít kliknout) pár mých stripů (strip = proužek, takový ten garfieldovský formát komiksu) převážně navázaných na webdesign – takže to asi často nebude pro lidi “z venku” moc srozumitelné (díky mé angličtině možná ani těm “zevnitř”, ale to až v dalším odstavci). A budou pravidelně přibývat každé úterý.

Píšu v angličtině a to hned ze dvou důvodů. Za á se trochu přiučím angličtině (ve třetím díle jsem opravoval x chyb :))– rád bych se dostal z fáze “myslím si, že umím” do fáze “dokážu napsat větu bez chyb” (zrovna se dostávám do fáze “myslím si, že neumím” :)). A za bé: většina vebdyzajnérů rozumí anglicky a zároveň většina vebdyzajnérů nerozumí česky.

Nejvíc mě na tomhle mém miniprojektu děsí, že jsem tam fakt napsal “every tuesday”. Tak mi držte palce :)

A trochu jsem se vyřádil na technickém řešení stránky :) Mno, kdo chcete, běžte se teda mrknout http://max-width.jan-martinek.com/.

A abych tu nemluvil jen o sobě, tak tu taky hodím jeden parádní kousek, který jsem objevil v archivu stripu OK/Cancel – s podtitulem: “Kdyby se vedení chovalo k inženýrům stejně jako k designérům”. Vskutku perla.

Jelikož jsem si nechal na stránkách viset ikonku GeoURL (a to jsem nedávno přemýšlel,
že ji už umáznu), tak jsem dneska zaznamenal její přebarvení ze zelené na modrou barvu.
Což znamená jediné, GeoURL žije! :)

GeoURL je služba, kde zaregistrujete přesné GPS souřadnice (rovnoběžka, poledník)
svého domova a přiřadíte je ke svému webu. A můžete pak najít webové tvůrce, kteří
sedí třeba v sousedním domě..

..anebo také, když se znelíbíte USA (třeba prodej jaderných
hlavic po internetu), tak vám můžou na hlavu hodit jadernou hlavici (nakoupenou od vás,
v ideálním případě) a američtí daňoví poplatníci nebudou muset platit elitní komando,
které by vás jinak muselo osobně hledat.

GeoURL se po delší době nečinnosti objevilo ve verzi 2.0 - beta. Docela by mě
zajímalo, jak se to projeví ve funkčnosti stránky. Nicméně po naskočení jsem
si musel znova odpingnout web, protože původní databáze je asi pryč.

Užitná hodnota sajty GeoURL je možná nízká (nebo aspoň neznám žádné praktické využití),
ale pro srandu králíků je to hezký nástroj.

UPDATE: Stará databáze by neměla být úplně pryč - aspoň podle
GeoURL Weblogu. Nicméně asi se tam občas vyskytnou
nějaké chybky.. Podle stránek dostupných v mém okolí to vypadá, že proběhla
nějaká selekce, ale podle jakého klíče, to nevím. Možná to pinglo všechny weby
a wzko bylo zrovna spadlé. To je asi nejpravděpodobnější.